Zvířata

Délka:   40až60 cm                                                                                                                           Ocas: 8,5až15 cm                                                                                                                    Hmotnost:  0,8až2,5kg                                                                                                                                                                     Sociální jednotka: jedinec                                                                                                                           Stav ochrany: zranitelný druh                                                                                                   Rozšíření: východní austrálie, Tasmánie                                                                                   Prostředí: Vlhké louky a všechna stanoviště se stojatou vodou včetně jezer, rybníků, kaluží, mokřin, močálů a bažin, řeky, vodní toky a proudící voda obecně

Popis: Čenich tvarovaný jako kachní zobák, nemotorné pohyby na zemi, neohrabaná chůze po způsobu plazů a ocas zploštělý jako má bobr a skoro úplně pokrytými šupinami činí z ptakopyska ( též se mu říká ptakopysk podivný ) nezapomenutelné zvíře. Vodotěsným kožichem hrozinkově hnědé barvy a plyšového vzhledu připomíná krtka. Zobák určený k vyhledávání kořisti je velmi citlivý na dotek a elektrické impulsy ve svalech malých vodních organismů, jeho kořisti. Červené krvinky ptakopyska mají neobvykle vysokou hustotu, takže mu umožňují hluboko se potápět při lovu. Ptakopyskové žijí samotářsky, ale jejich areály se překrývají. Samci brání teritoria jen v době rozmnožování. Samec má na zadních nohách jedové  ostruhy a pokouší se jimi zranit svoje soky. Domovem ptakopyska je nora v břehu, dlouhá obvykle 5 m, ale může dosáhnout délky 30 m. Březost trvá jeden měsíc a samice pak zahřívá ( inkubuje ) po dobodu deseti dnů násadu, 1 – 2 měkká vejce s kožovitou skořápkou. Poté, co se mláďata vylíhnou z vajec, kojí je 3 – 4 měsíce v doupěti. V intervalech až 38 hodin je opouští, aby se mohla nakrmit, ale než odejde, „ zazdí ´´ je ochranným valem.